Osoba blízká – změny od roku 2013

Dne 19.1.2013 nabyla účinnosti novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu provedená zákonem č. 297/2011 Sb. Novela zavedla tzv. „OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST PROVOZOVATELE VOZIDLA“ za zajištění toho, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, a to bez ohledu na to, kdo vozidlo řídí. Mediálně se hovoří o tom, že je to „konec osoby blízké“. To však neodpovídá skutečnosti. Tento institut pořád existuje, pouze jeho užití v případě přestupků zjištěných automatickými systémy a při parkování nebude mít za výsledek odložení věci správním orgánem.

Uvedená novela je sporná v tom ohledu, zda je vůbec možné požadovat fakticky odpovědnost za chování třetích osob (řidičů) po provozovateli vozidla. Dále je sporné, zda lze takto nátlakem v podobě hrozby finanční sankce upírat právo nevypovídat proti sobě nebo osobě blízké.

V praxi se předpokládá jako možný následující postup:

• Automatizovaným bezobslužným systémem je zjištěno porušení pravidel vykazující znaky přestupku, přičemž nejde o dopravní nehodu, nebo toto porušení pravidel bylo zjištěno při nedovoleném zastavení nebo stání a současně totožnost řidiče není známa.Půjde zejména o zastavení a stání zakázané obecnou, místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích, a to bez ohledu na to, jak bylo takové jednání zjištěno, nebo zejména o nerespektování rychlostních limitů, světelných signálů při řízení provozu a dalších pravidel provozu na pozemních komunikacích.
• Správní orgán (obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo magistrát) bezodkladně vyzve provozovatele k uhrazení tzv. „určené částky“. Tato částka je splatná do 15 dnů na účet správního orgánu. Tedy do 15 dní musí být na jeho účet připsána. Nesmí však jít o přestupek, za který se ukládá zákaz činnosti, potom se rovnou postupuje podle bodu 5.Toto musí být první úkon v takové věci.
• Pokud je přestupek zjištěn automatizovaným bezobslužným systémem a přesto je provozovatel vyzván k „podání vysvětlení“ může se sice dostavit, přiznat se či někoho označit jako řidiče. Pokud tak ovšem neučiní, bude následovat postup dle předchozího bodu. Tedy městská policie předá informace obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a ten „vyzve“.

• Pokud provozovatel zaplatí ve lhůtě „určenou částku“, správní orgán přestupek „odloží“ (vůbec se jím nezabývá) podle § 125h odst. 5 zákona (speciální úprava vůči přestupkovému zákonu).
• Pokud provozovatel nezaplatí , popř. nezaplatí včas, pokračuje správní orgán v šetření přestupku. Potom provozovatel může, ale nemusí, sdělit (písemně) správnímu orgánu údaje o totožnosti řidiče – pachatele přestupku. To je považováno za „podání vysvětlení“ (které se jinak podává osobně). Má-li být sdělení údajů o totožnosti řidiče považováno za podání vysvětlení, musí být součástí výzvy k úhradě určené částky i srozumitelné poučení, jež musí jinak předcházet podání vysvětlení.
• Správní orgán musí každopádně učinit nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku (§ 125f odst. 4).
• Správní orgán přestupek odloží podle § 66 odst. 3 písm. g) zákona o přestupcích, pokud do 60 dnů nezjistí skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti konkrétní osobě, popřípadě probíhající řízení zastaví, pokud (i přes snahu podle § 125h odst. 5 a § 125f odst. 4 zákona) neprokáže spáchání skutku obviněnému (řidiči, který byl takto označen provozovatelem).
• Správní orgán může teprve poté zahájit řízení o správním deliktu vůči provozovateli vozidla. Od tohoto okamžiku již nelze zahájit řízení o přestupku vůči řidiči (§ 125g odst. 1 zákona).
• Provozovatel může prokázat tzv. „liberační důvody“ podle § 125f odst. 5 zákona. Pokud se tak stane, teoreticky lze opět zahájit řízení o přestupku proti řidiči (§ 125g odst. 1 zákona).
• Jinak správní orgán rozhodnutím uloží provozovateli vozidla pokutu za správní delikt. Výše pokuty se určí podle § 125f odst. 3 zákona – použije se rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč. Správní orgán přitom není vázán výší určené částky podle bodu 2.
• Odpovědnost za správní delikt provozovatele může zaniknout v důsledku plynutí času za podmínek stanovených v § 125e odst. 3 zákona, kde je stanovena dvouletá subjektivní (správní orgán nezahájí řízení do 2 let od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl) a čtyřletá objektivní promlčecí doba (správní orgán nezahájí řízení do 4 let od jeho spáchání).

Liberační důvody podle § 125f odst. 5 zákona: provozovatel vozidla za správní delikt nebude odpovídat, pokud prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou nebo podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.

Provozovatel vozidla je vlastník vozidla nebo jiná fyzická nebo právnická osoba zmocněná vlastníkem k provozování vozidla vlastním jménem.

Ukázka výzvy provozovateli vozidla k uhrazení určené částky

Ustanovení zákona o silničním provozu:

§10 odst. 3

Provozovatel vozidla zajistí , aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.

§ 125f Správní delikt provozovatele vozidla

(1) Právnická nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.

(2) Právnická nebo fyzická osoba za správní delikt odpovídá, pokud

a) porušení pravidel bylo zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení nebo stání,

b) porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje znaky přestupku podle tohoto zákona a

c) porušení pravidel nemá za následek dopravní nehodu.

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta. Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje; pokuta však nepřevýší 10 000 Kč.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku a

a) nezahájil řízení o přestupku a věc odložil , protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě, nebo

b) řízení o přestupku zastavil , protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno.

(5) Provozovatel vozidla za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích

a) bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo

b) podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel .

§ 125g

(1) Je-li zahájeno řízení o uložení pokuty za správní delikt podle § 125f, nelze již zahájit řízení o přestupku pro stejné porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích. Řízení o přestupku lze zahájit, pokud se provozovatel vozidla zprostí odpovědnosti za správní delikt podle § 125f odst. 5.

(2) Dopustil-li se provozovatel vozidla více správních deliktů podle § 125f, o kterých je příslušný vést řízení týž obecní úřad obce s rozšířenou působností, vede se o těchto deliktech společné řízení.

(3) Za více správních deliktů provozovatele vozidla podle § 125f, projednaných ve společném řízení, se uloží pouze jedna pokuta podle § 125f odst. 3. Pro určení výše pokuty se použije sazba pokuty za přestupek nejpřísněji postižitelný.

§ 125h

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud

a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2,

b) totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupku a

c) porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení.

(2) Určená částka se stanoví ve stejné výši jako pokuta v blokovém řízení . Při stanovení určené částky obecní úřad obce s rozšířenou působností přihlédne k závažnosti porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích.

(3) Určená částka je splatná do 15 dnů ode dne doručení výzvy podle odstavce 1.

(4) Výzva podle odstavce 1 musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, výši určené částky, datum splatnosti určené částky a další údaje nezbytné pro provedení platby a poučení podle odstavců 6 a 7.

(5) Je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupku. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.

(6) Neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje za podání vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1.

(7) Je-li určená částka uhrazena po dni splatnosti, obecní úřad ji bezodkladně vrátí provozovateli vozidla.

(8) Určená částka je příjmem obce, jejíž obecní úřad vyzval provozovatele vozidla k uhrazení určené částky.